|
|
Pozemková kniha a využití v dnešním katastru
Netolický, Lukáš ; Kutálek, Stanislav (oponent) ; Šváb, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nastiňuje problémy s vedením pozemkové evidence, které nastaly především po roce 1945. Jsou v ní rozebrány čtyři příklady, které vznikly vlivem různých problémů. První problém byl způsoben především současným vedením dvou pozemkových evidencí a to Pozemkové knihy a Zemské desky. Druhý problém pak byl způsoben především situací po roce 1948 a prováděním druhé pozemkové reformy, kdy v některých katastrálních územích proběhlo přídělové řízení, které však již nebylo zaknihováno do příslušných Pozemkových knih ani Zemských desek. Třetí příklad pak ukazoval na situaci v roce 1964 při komplexním zakládání evidence nemovitostí a poté také vývoj po roce 1990. Poslední příklad pak ukazuje na problémy při změně státní hranice a následné nedůkladnosti v evidenci vlastnických práv. Celá práce je koncipován tak, aby byly jednotlivé problémy dostatečně popsány a bylo nastíněno jeho možné řešení.
|
|
|
Pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou v letech 1680-1750
HRBKOVÁ, Kristýna
Hlavním tématem této diplomové práce je pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou z let 1680-1750. První kapitola se věnuje obecné problematice židovských obyvatel v českých zemích do 18. století. Následují stručné dějiny Židů a jejich soužití s křesťanskými obyvateli na panství Týn nad Vltavou. Součástí práce je i kapitola zabývající se pozemkovými knihami a jejich rolí v historickém bádání. Nejdůležitější část celé práce zahrnuje rozbor zkoumané pozemkové knihy spolu se stručným výpisem židovských domů, které jsou v ní obsažené. U každého domu je zmíněno, kdo jej vlastnil, kolik za něj splácel a jaké pozemky k němu připojil. Kapitola je zakončena stručným nastíněním správy panství i samotného města na přelomu 17. a 18. století. Na závěr je v příloze obsaženo ediční zpracování zmíněné pozemkové knihy.
|
|
| |
|
|
Nabytí nemovitosti od neoprávněného - srovnání české a německé právní úpravy
Vondrášek, Igor ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
v českém jazyce Tématem práce je institut nabytí nemovitosti od neoprávněného, jenž prolamuje tradiční římskoprávní zásadu nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má). Práce popisuje, analyzuje a hodnotí podmínky pro nabývání vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem od osob neoprávněných, jak jsou stanoveny českým a německým právním řádem. Možnost nabýt nemovitost od neoprávněného, která je úzce spojena s principem materiální publicity (veřejné víry), navrátila do tuzemské legislativy až rekodifikace soukromého práva. Socialistické i porevoluční právo možnost dobrověrného nabytí nemovitosti od neoprávněného striktně odmítaly. Nedávné posílení materiální publicity veřejných seznamů s sebou ovšem přináší řadu nejasností. Ačkoliv nelze budoucí vývoj rozhodovací praxe tuzemských soudů v otázce nabývání nemovitosti od neoprávněného předvídat, mohla by německá právní úprava možná řešení některých výkladových problémů nastínit. Ostatně zásada veřejné víry pozemkové knihy je součástí BGB již od počátku jeho platnosti. Předkládaná práce odborné veřejnosti nejprve představí nejdůležitější východiska a odlišnosti českého a německého pozemkového práva, které jsou důležité pro pochopení dalšího textu. Navazující kapitoly...
|
|
|
Právní postavení poddaného na smiřickém panství ve světle pozemkových knih z let 1590 až 1848
Kareš, Martin ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Za pozemkové knihy se považují knihy, do kterých se zaznamenávaly zápisy týkající se majetkoprávních změn především zakoupených poddanských usedlostí. Od 80. let 18. století postupně zachycovaly jakékoliv nemovitosti a změny v jejich majetkoprávním držení, což nabylo úplné platnosti vydáním zákona o pozemkových knihách z roku 1871. Byly vedeny nejprve v kancelářích majitele panství (popřípadě městskými nebo obecními úřady) a po roce 1850 u okresních soudů. Předmětem pozemkových knih byly nemovité věci a případně také s nimi neoddělitelně spojená živnostenská práva (např. právo vařit pivo, provozovat mlýn, kovárnu nebo řeznictví). Pro zcizení, zatížení nebo rozdělení nemovitosti byl vyžadován souhlas vrchnosti. Poddanská nemovitost mohla být zatížena zástavním právem nebo výměnkem a jinými věcnými břemeny aktivní nebo pasivní povahy. Při jejím užívání musel poddaný respektovat také rychtáře (ve Smiřicích primase) nebo sousedská práva. S poddanskou nemovitostí byla spojena povinnost řádného hospodaření, zákaz jejího opuštění nebo zadlužení nad stanovenou hranici. Při porušení těchto povinností byl poddaný stíhán sankcí spočívající v nuceném prodeji nebo zabrání statku.
|
|
|
Využití zemědělského půdního fondu v katastrálním území Sudkov
Urbanová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřená na využití zemědělského půdního fondu ve vybraném katastrálním území. Moje práce je věnována především analýze historického vývoje zemědělského půdního fondu. Soustředila jsem se na časové období začínající rokem 1958 a konče současností. Celá práce je rozdělena na dva větší celky. V prvním celku je zpracována charakteristika půdy a půdního fondu a vývoj českého zemědělství. Druhá část je věnována katastrálnímu území Sudkov. Zde nalezneme charakteristiku vybraného území a historický vývoj konkrétních pozemků v k. ú. Sudkov. Vlastnický vývoj vztahů k půdě je zde popsán od pozemkových knih až po současný katastr nemovitostí. Hlavním cílem práce je prozkoumat vývoj výměr a využití půdního fondu v katastrálním území Sudkov.
|
|
|
Pozemková kniha a využití v dnešním katastru
Netolický, Lukáš ; Kutálek, Stanislav (oponent) ; Šváb, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nastiňuje problémy s vedením pozemkové evidence, které nastaly především po roce 1945. Jsou v ní rozebrány čtyři příklady, které vznikly vlivem různých problémů. První problém byl způsoben především současným vedením dvou pozemkových evidencí a to Pozemkové knihy a Zemské desky. Druhý problém pak byl způsoben především situací po roce 1948 a prováděním druhé pozemkové reformy, kdy v některých katastrálních územích proběhlo přídělové řízení, které však již nebylo zaknihováno do příslušných Pozemkových knih ani Zemských desek. Třetí příklad pak ukazoval na situaci v roce 1964 při komplexním zakládání evidence nemovitostí a poté také vývoj po roce 1990. Poslední příklad pak ukazuje na problémy při změně státní hranice a následné nedůkladnosti v evidenci vlastnických práv. Celá práce je koncipován tak, aby byly jednotlivé problémy dostatečně popsány a bylo nastíněno jeho možné řešení.
|
|
| |
host ::
RSS.